Informace o obci

Obec Sluštice leží ve Středočeském kraji, ve střední části bývalého okresu Praha - východ, přibližně uprostřed trojúhelníku tvořeného městy Říčany, Úvaly a městské části Praha 9 - Koloděje, cca 2 km od hranic hl. m. Prahy.  Jedná se o malou obec se zajímavou historií - první zmínka o Slušticích pochází již z roku 1223. V držení se střídala řada majitelů, vesměs z řad pražských měšťanů, z nichž někteří se psali „ze Sluštic″. K roku 1416 se prvně zmiňuje i zdejší tvrz. V 16. stol. se historie Sluštic prolíná s historií nedalekých Kralovic. Roku 1623 jsou zkonfiskovány a připojeny k panství Škvorec. Více zde: www.mistopis.eu/slustice

Obec Sluštice se rozpostírá na území tzv. Pražské plošiny, která tvoří rozhraní Středočeské pahorkatiny a České tabule. Tato část je převážně rovinatá, přerušovaná mělkými údolími levobřežních labských přítoků. Nadmořská výška území se pohybuje v průměru okolo 280-380 m n.m.

Převážnou část krajiny zabírají zemědělské půdy, menší část území pokrývá Babický les, Klánovický les a Říčanský les. Údolí Rokytky od Říčan ke Kolodějům je vyhlášeno přírodním parkem. Z celkové katastrální výměry 406 ha tvoří zemědělská půda 364 ha (z toho orná půda 326 ha) a lesy 11 ha sady a zahrady 14 ha.
Území spadá do povodí Vltavy (Rokytka) a do povodí Labe (Výmola).

Klimaticky se jedná o oblast mírně teplou, mírně suchou, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7 až 8° C, průměrné roční srážky dosahují 550-600 mm.

Jedná se o silně urbanizovaného území Pražské aglomerace s průměrnou vzdáleností sídel 1,5-2 km, a s významnějšími místními středisky osídlení Říčany, Úvaly, Klánovice. Hlavním zdrojem pracovních příležitostí je Praha a řada podniků průmyslu a služeb, budovaných podél hlavních dopravních koridorů této oblasti. Centrem lokální občanské vybavenosti jsou Říčany, centrem vyšší občanské vybavenosti je Praha.

Střední část bývalého okresu Praha - východ vymezují 2 hlavní komunikační tahy: železnice a silnice I. třídy Praha - Kolín, železnice Praha - Benešov a silnice I. třídy Praha - Kutná Hora, které jsou propojeny hustou sítí silnic III. tříd. Jejich severojižní spojení zajišťuje pražský okruh II. třídy Zbraslav - Brandýs nad Labem, který má však řadu dopravních závad v průjezdech obcemi Křenice, Sluštice, Zlatá a Škvorec a bude v budoucnu vyžadovat zřízení obchvatů těchto sídel.

Do území zasahuje systém Pražské integrované dopravy.

Územní plán obce Sluštice byl schválen 14. 7. 2004.
Občané mají možnost nahlédnutí do územního plánu obce na Obecním úřadě Sluštice v úředních hodinách, nebo v jinou dobu po telefonické domluvě.

Budova bývalé obecní školy č.p. 53 (známá z filmu Jiřího Menzela „Slavnosti sněženek“) byla v roce 1985 uzavřena a v roce 2007 prodána soukromému subjektu. Objekt několik let chátral. Plánována přestavba na dům s pečovatelskou službou se v roce 2019 podařila. Pod vedením předního designéra Ing. arch. Víta Poláka byla kompletně citlivě zrekonstruována ve stylu feng shui za využití přírodních materiálů. Budova v současné době slouží jako soukromé centrum péče o seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou a ostatními onemocněními způsobujícími demenci, včetně Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění. Kapacita zařízení je 48 lůžek. Klientům je k dispozici prostorná společenská místnost s jídelnou, knihovna, místnost pro aktivizace a pracoviště fyzioterapeuta vybavené infrasaunou. Součástí areálu je uzavřený dvůr pro venkovní odpočinek.

V dalším objektu v obci č.p. 11 (bývalý historický statek se zděnou bránou v jižní části obce) byla v roce 2010 zprovozněna soukromá mateřská škola "Maitrea" pro cca 50 dětí. Autorem projektu pro výstavbu byl pověřený opět Ing. arch. Vít Polák. Pro stavbu byly použity převážně přírodní materiály. Pálené i nepálené cihly, dřevo pro nosné konstrukce i interierové prvky, tepelné izolace z konopného vlákna, hliněné omítky.

Budova bývalého hostince "U Chejnů" č.p. 49 na návsi v současné době slouží pro místní i lidi z okolí jako pohostinství s posezením venku i ve vnitřním prostorách s kapacitou cca 40míst. V prvním patře budovy je k dispozici velký sál, který v minulosti sloužil pro konání kulturních akcí pro veřejnost a plesů. V současné době čeká na rekonstrukci. Obec tuto budovu v roce 2020 koupila od soukromého majitele.

V obci se nalézá také velké fotbalové hřiště, které pro svůj tréning využívá na místní Fotbalový klub TJ Sokol Sluštice. Vedle fotbalové hřiště je chovatelský areál ve správě Základní organizace českého svazu chovatelů Sluštice.

Obec má elektrorozvodnou síť, dešťovou kanalizaci, sdělovací telefonní rozvod a systém lokálních studen a žump. Obec je plynofikována. Vytápění objektů je převážně klasické, na tuhá paliva.
Stavba vodovodu a tlakové kanalizace byla zahájena v roce 2008.
Stavba Čistírny odpadních vod Sluštice (ČOV) byla realizována v letech 2017-2018.

Ve střední části území, mezi obcemi Sluštice, Křenice, Nedvězí, Pacov, Březí, jsou značné zásoby dosud netěžené cihlářské suroviny, s výškou 6-16 m. Tato skutečnost může v budoucnu znamenat významný hospodářský přínos pro okres Praha - východ.
V severozápadní části k.ú. je malý lom na kámen. Je uveden do klidu.

Stavební a urbanistický vývoj obce

Po urbanistické stránce se obec skládá z historického jádra (nepravidelná zástavba zemědělských statků v okolí kostela sv. Jakuba Většího), založeného v roce 1223 na svažitém území v okolí potoka Výmoly, a z novodobé výstavby od roku 1900 až do současnosti, která toto jádro z jihu obklopuje. Tato zástavba má pravidelný ulicový charakter a je tvořena převážně rodinnými domky. 

Obec nemá významný centrální prostor typu návsi, urbanisticky nejhodnotnější je okolí barokního kostela sv. Jakuba Většího. Kostel tvoří urbanistickou i krajinnou dominantu, vnímanou z větších dálek. Nalézá se na nejvyšším místě obce i s farou a nedalekým dvořem uprostřed vsi (někde v tomto prostoru lze s velkou pravděpodobností předpokládat i zaniklou tvrz). Kostel býval obklopen do 80. let 19. stol. hřbitovem, kolem je zachována kruhová ohradní zeď se dvěma vstupy.

Kostel připomínán jako farní již ve 2. pol. 14. stol. 1716 vyhořel. V letech 1746-1749 byl nákladem vévodkyně Marie Terezie Savojské zcela přestavěn barokně, z původní gotické stavby bylo ponecháno pouze zdivo pětibokého presbytáře s opěrnými pilíři v nárožích, avšak taktéž barokně upravené.

V roce 2006 byla provedena oprava fasády a střechy kostelní věže v částce 1 438 400 Kč bez DPH. Obec Sluštice přispěla částkou 200.000 Kč, zbytek hradila katolická církev ze svých prostředků a sponzorských darů. Rekonstrukce kostelní lodi je závislá na získání potřebných finančních prostředků.

Za SV hranicí obce byl v 70. letech vybudován velkokapacitní areál pro chov krav, jehož zemědělská funkce byla po roce 1989 nahrazena funkcí dílenských služeb (autovrakoviště s dílnami).

Jihovýchodně od Sluštic, cca 600 m proti toku Výmoly, se rozkládá chatová osada "Zelené údolí".

Za obcí, směrem na obec Zlatá a městys Škvorec leží dva rybníky v soukromém vlastnictví, které využívá pro rybaření místní rybářská organizace Sluštice.

Urbanistická koncepce

U SZ hranice správního území Sluštic dojde v důsledku plánovaného rozvoje obytné výstavby obce Křenic k výstavbě rodinných domků (asi 25 parcel). Tak může být do budoucna počet obyvatelstva Sluštic zvýšen o 325 - 300.

Vodní plochy v obci tvoří potok Výmola a jeho 2 části zatrubněné přítoky (odvodnění), dále malá umělá protipožární nádrž pod kostelem a Mlýnský rybník, přiléhající k východní hranici sídla, s funkcí akumulační a požární.